Kvantové principy v životě

I. Štítná žláza = štít ochrany (centrum strachu)

=> brána ke koloběhu životních funkcí

Jaký je vzorec, frekvence její poruchy = kdo má problémy se štítnou žlázou?

Je umístěná nad hrtanem, pod chrupavkou, po stranách vzduchové trubice, v krku, který je symbolem a domovem strachu, pokud se svobodně nenadechujeme (nepřijímáme svobodně, s uvědoměním, že si zasloužíme) a nevydechujeme, nevyjadřujeme se svobodně v lásce, ale soudíme, vzniká blok – závora, takoví lidé chtějí vytvořit zábranu mezi hlavou a krkem, tzn. mezi myšlením a pocity, porucha štítné žlázy je následkem takového vnitřního nastavení, frekvence takového myšlení, cítění a jednání je projevena na úrovni nemoci štítné žlázy.

Úkolem štítné žlázy je tvorba hormonu L-Thyroxinu a trijodthyrorinu. Tyto hormony jsou odpovědné za látkovou výměnu, krevní oběh, srdeční tlak, podněcují funkce střev, dýchacích orgánů, výkonnost nervové soustavy a svalů.

Štítná žláze hraje rozhodující roli v procesu růstu, jód je „pohonem“ pro tvoření výše uvedených hormonů a tím správného fungování procesů v těle.

Možné projevy její poruchy:

Zvětšená struma vně, tzv. vole, upozorňuje na zvýšenou potřebu tohoto „pohonu“, takový člověk hladoví po energii, akci, změně, je to znamení, že stagnuje, ale není ochoten se změnit, stále spotřebovává, prahne po něčem, ale nestačí mu, někdy se prezentuje touha po energii až vlčím hladem.

Struma může být zvětšená i směrem dovnitř (problém s polykáním, dýcháním, hlasem), frekvence nemoci shodná s výše uvedenou, ale navíc potřeba schovávání, potlačení, vytváření jiného dojmu na okolí, o to však nebezpečnější, lačnost více zatlačena do nevědomí, problém v komunikaci, hlavně s autoritami, „knedlík v krku“ při projevu na veřejnosti.

Zbytnělý krk, oteklý lalok kolem krku, vyjadřuje oblast vlastnictví – „krkouni“ kteří nemají dost, hromadění, chtění vlastnit, a s tím spojen pocit důležitosti, symptomy jsou mnohdy potlačeny i majitelem „tlustého“ krku, takže pocit přisvojování a hromadění nevnímají jako něco, co by měli řešit = nepřiznávají vlastnický a mocenský nárok, jsou nedostatečně aktivní fyzicky.

Hyperfunkce  

Většinou velmi pracovití lidé, chtějí ukojit ctižádost, ale stále nestačí energie pro naplnění. Pocit, že jsem nic nedokázal, ale dokazovat chtějí kvůli druhým a toho, jak se na ně budou dívat, nejsou ve spojení se svou přirozenou hodnotou.

Chtění růst, bojovat, co nejvíce zažít, ne v souladu s potřebami a harmonií, ale potřeba získávat uznání okolí, pramení z dětství – neukojená touha po bezpečí a pečování, spouštěčem poruchy v dospělosti většinou vztahový problém nebo úmrtí blízkého, tendence se obětovat při péči o druhého. Snaha přehnaně pomáhat, „vykoupit“ se tím.

Projevy třes, nervozita, roztěkanost, nespavost, průjmy. Strach ze smrti, srdce „bije v krku“.

Strach z budoucnosti, „vytřeštěné oči“, pohled ze strachem co bude? Stálé nervové vypětí, ale„chtění“ se účastnit dalšího, přivolávání problémů, katastrof…, negativisti.

Postihuje 5x více žen než mužů (historicky nenaplněná touha po uplatnění, nahrazování přehnanou „touhou“ po dítěti, pokud nenaplněno, tak za každou cenu – umělé oplodnění, adopce, …)

Jak uzdravit? Nutno přetlak na fyzické úrovni odklonit na duševní a duchovní úroveň a ptát se sebe=>

Proč se cítím bezmocný?

Kdo po mě „jde“ a po kom já?

Co utiší můj hlad?

Co a kdo mě přivádí do těchto obrátek?

Hypofunkce (snížená funkce)

Na rozdíl od hyper, se do krve dostává nízký počet produkovaných hormonů, následek málo energie, únava, nadváha, zácpa, vypadávání vlasů, zpomalené reakce, ospalý výraz, studené ruce, nezájem srdečně komunikovat, studené nohy, deprese, netečnost k životu, apatie, zastrčené oči do hloubky.

Stejný princip potřeby změny jako u hyperfunkce, ale při snížené funkci již tělo nepoukazuje na potřebu změny zvětšenou strumou, ale je zlenivělé natolik, že přibírá na váze – chybí palivo pro látkovou výměnu.

Řešení:

Věřit plynutí života, nejsme tu pro zaměření se na bolest, ale na radost, ne pro zaměření na nemoc a strach, ale na zdraví a lásku, přijímat pro sebe to nejlepší v pokoře.

Otázky:

Co mě nutí jet na nejnižší výkon motoru?

Co ze mě činí kus ledu?

Kde je moje místo k žití a vývoji?

Témata k řešení pro „nemocné“ se štítnou žlázou:

 

  • mám vyřešeno vlastnictví – vztah k němu, nespojuji si ho se svou hodnotou?

  • mám motivaci pro své cíle a tím energii, nebo se mi nedostává?

  • cítím svou hodnotu nebo si ji musím vytvářet uměle (nadváha)?

  • cítím svou hodnotu, nebo vše, co dostanu, spotřebuji a nemám stále dost? (vlčí hlad, podváha)

  • odděluji myšlenky od pocitů? (hlavu od krku, vytvořil jsem blok, neprůchodnost – struma, problém se štítnou žlázou, branou ke koloběhu životních funkcí)?

Hyper i hypo funkce můžou vypadat rozdílně, jsou na opačných pólech, stále však na stejné ose, jedná se o rozdílné vyjádření téhož, oba póly mají ke středu (harmonii, zdraví, vyváženosti) stejně daleko. K uzdravení je potřeba najít svůj střed, zrušit vzdálenost od středu takto postiženého, kde je nadměrná dávka, či nedostatečná, běžte zpět do svého středu.

Čerpáno z knihy /R. Dahlke „Význam a naděje chorobopisů“/

II. Proč trpělivost a tolerance nejsou ctnosti?

Jste trpěliví a vyžadujete tuto vlastnost dokonce od druhých?

Myslíte si, že když nejste dost trpěliví, že je to špatné?

Jak programujete svůj život, když jste trpěliví? Co vytváříte?

Jak funguje kvantová fyzika? Záměru (slovu, myšlence, emoci) odpovídá směřování energie do projevu reality, naše rozpoložení ovlivňuje frekvenci buněk, tkání, orgánů a tudíž celkový stav organismu => následek v realitě, to je kvalita našeho záměru na začátku (energie slov, myšlenek, emocí, jednání) se pak v našem životě projevuje jako:

nemoc nebo zdraví

radost nebo smutek

laskavé vztahy nebo krize atd.

Rozšířenému vědomí = odpovídá uvědomění, akceptace, láskyplnost, rozhodnutí, řešení

Omezenému vědomí = nepochopení, tvrdohlavost, kritičnost, boj, nevyléčitelnost apod.

My jsme ti, kdo ovlivňují, co se bude v našem životě dít, osud je výmluva na naši neschopnost či neochotu něco změnit.

Dle NLP (neurolingvistického programování) = jak hovoříme, tak žijeme, slova odpovídají našemu stavu, vně ukazují, co máme uvnitř, pokud užíváte ve svém slovníku slovo Trpělivost, odráží vaše rozpoložení a jednání.

 

Trpělivost (od základu TRPĚT) má tento význam a následky:

-         nutíte se do snášení stavu, z kterého nemáte radost

-         cítíte nesoulad, disharmonii, proto se nutíte je strpět

-         potlačujete a posunujete projev své svobodné vůle

-         máte strach nebo nemáte ochotu změnit svůj přístup, proto se pasujete do role trpělivého

-         dokonce věříte tomu, že je to v pořádku, když se nabádáte do trpělivosti (čekání, až se situace změní)

-         agresivita vůči sobě

-         nepochopení, že změna je na vás, tudíž není nutné trpět

TOLERANCE – mýtus „dobra“

-         kdo je tolerantní k prohřeškům druhého, dovoluje, aby druhý v těchto prohřešcích pokračoval

-         kdo je tolerantní k neuctivému jednání druhého, dovoluje, aby druhý ubližoval, a pak si nemůže stěžovat, tuto situaci totiž sám také vytváří

-         pokud jsme tolerantní např. k nevěře, lžím, nedochvilnosti, násilí….atd. = dovolujeme, aby tento stav a chování druhého dále pokračoval = neúcta k sobě, a za to jsme dle zásluhy „odměněni“

-         tolerance je naše svolení, aby to, co tolerujeme, dále pokračovalo

-         tolerance znamená, že dál bude pokračovat trápení a bolest toho, kdo toleruje i toho, kdo je tolerován, protože mu dál umožňuji chovat se nespravedlivě a on tak pokračuje a upevňuje své chování

-         pokud toleruji – podílím se na tom

-         kdo nectí sebe, dovoluje, aby mu někdo ublížil, proč by vás měl někdo ctít, když to neumíte ani sami vůči sobě?

 

Následky nespravedlivých jednání:

-         Nemoci, bolesti

-         Psychické potíže

-         Problémy ve vztazích

-         Prokrastinace (nezájem, nechuť, odkládání) práce, studia, ....

-         Finanční problémy

 

To máme být nekompromisní, necitliví, neústupní? Ne, ale=>

Nepleťme si toleranci s úctou a trpělivost s pokorou

Pozor na druhý extrém, pokud si myslíme, že nemáme dovolovat, povolovat, nebo že nemáme trpět a tolerovat něčí chování (koníčky, zájmy …). Pokud nezasahují do naší svobody, pak není třeba naší trpělivosti, ale uvědomění, že druhý má právo dělat, co ho zajímá, zde není nutné zapojovat bolestnou trpělivost, ale projevit láskyplnou úctu. V tom, jaký zaujmeme přítomný projev, bude následek v realitě.

Správně nastavený člověk (úroveň vědomí) totiž vnímá hranici, co už je na jeho úkor. Ctí sám sebe a proto pozná, kdy druhý jedná na jeho úkor a zastaví to, nepotřebuje se posunovat k toleranci! A platí to oboustranně, spravedlivě nastavený člověk netoleruje, ale ani toleranci nepotřebuje!

Jak to máte vy? Denně něco tolerujete? Pak je nejvyšší čas přestat, aby se to neprojevilo bolestně ve vašem systému (zdraví, psychika, práce…), pokud nemáte potřebu to měnit, ještě není naplněna intenzita prožitků a následků pro změnu, pokud ano a nevíte jak, může vám pomoci i kvantový koučink. Přeji hezké dny a uvědomění